Začala jsem chodit na internetem přenášené živé přednášky do naší knihovny. Od začátku jsem přípravu brala opravdu vážně. Měla jsem strach, že závěrečné testy za semestr nezvládnu, bylo jen 5 pokusů. Zvládla, vždycky na poprvé, ale musela jsem to dokázat na plno.
První byla Astronomie, ta byla snad nejkrásnější, vždycky mě hvězdičky fascinovaly. Dokonce jsem napsala i pokus o esej. Pak Kouzelná geometrie, vlastně pokračování Astronomie, však veškeré výpočty potřebovaly geometrii. Lidské zdraví asi nejtěžší. Vývoj informačních technologií, to jsem si myslela na více informací o počítačích. To mě hodně zklamalo, bylo to víc o historii, kterou jsem vlastně dost prožila sama od začátku, ale chtělo to víc novinek, které už nestíhám. No a nakonec Dějiny oděvní kultury I, II, III. Ty jsou moc pěkně zpracované. Všechny přednášky spojené s historií lidstva, souvislosti s možnostmi lidí v té které době. Začátek civilizace, radosti, bohatství, války a utrpení. Vždycky je poznat doba, v které lidé žili, jak se oblékali.
A tak nastal slavnostní den. Jeli jsme do Prahy na „Promoci“.
Prošli jsme se v areálu Vysoké školy, okolí auly a šli se posadit na svá místa. Okukovali jsme další skupinky studentů. Před námi seděla velmi připravená skupina, která se s námi podělila o výtisk studentské hymny. Nastoupila suita rektorů. A hymnou začala slavnostní chvíle. Děkan ocenil naši snahu být stále mlád. Pak nastalo předávání diplomů. Nejdřív představení střediska, pak jednotlivých studentů a zástupce, který převezme diplomy. Ve střediscích bylo absolventů někdy jeden, deset ale nás bylo nejvíc. Nakonec zazněla studentská hymna, mnozí ji zpívali. Odchod rektorů a focení. Nejdřív s rektory a pak malinká oslava s focením v úzkém kruhu na lavičkách. A překvapení, dárek od děvčat z knihovny, Knížka štěstí.
Zdenka